Město & Lokace

Město Český Krumlov hrálo v historii klíčovou roli jako sídlo významných šlechtických rodů. Pouze čtyři rody zanechaly významnou stopu ve vývoji tohoto města a jeho okolí.

Páni z Krumlova a Rožmberkové:

• Páni z Krumlova: Zakladatelé českokrumlovského hradu kolem roku 1253. Byli jednou z větví rodu Vítkovců. Jejich větev vymřela roku 1302 a majetek přešel na Rožmberky.

• Rožmberkové: Vlastnili Krumlov po tři staletí. Petr I. z Rožmberka ovlivnil církevní život města, Oldřich II. z Rožmberka učinil z Krumlova baštu katolické víry. Největšího rozmachu město dosáhlo za vlády Viléma z Rožmberka.

Eggenberkové:

• S jejich příchodem v roce 1622 se Krumlov stal sídlem vévodství. Jan Kristián I. z Eggenberku podnítil stavební a kulturní rozmach města.

Schwarzenberkové:

• Přišli v roce 1719 a obnovili význam města jako kulturního a politického centra. Město zůstalo pod jejich správou až do roku 1947.

Závěr:

Historie města Český Krumlov je úzce spjata s těmito rody, které ovlivnily jeho kulturní a hospodářský rozvoj.

Český Krumlov, město s bohatou historií, vzniklo na základě svého strategického umístění v meandrech řeky Vltavy. Jeho název je odvozen z německého „Krumme Aue“, což znamená „Křivý luh“.

První osídlení:

• Paleolit: První osídlení oblasti spadá do doby před 70 000–50 000 lety.

• Bronzová doba: Intenzivnější osídlení kolem 1500 př. n. l.

• Keltské a slovanské osídlení: Keltské osídlení doloženo od 400 př. n. l., slovanské od 6. století.

Středověký rozvoj:

• Vítkovci: Rod Vítkovců přišel do oblasti ve 12. století a položil základy pro rozvoj Krumlova jako významného sídla.

• Rozdělení rodu: Vítkovec Vítek rozdělil svůj majetek mezi syny, čímž vznikla různá panství s pětilistou růží v erbu.

Založení města:

• První zmínka o Krumlově: Pochází z roku 1253, kdy je zmiňován jako Chrumbenowe.

• Rozvoj pod Rožmberky: Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 převzali Rožmberkové město a učinili z něj své hlavní sídlo.

Český Krumlov, město plné historie, je rovněž bohaté na pověsti a legendy, které odrážejí temné i kouzelné aspekty minulosti. Tyto příběhy jsou dodnes živé a dotvářejí jedinečný charakter města.

Pověsti spojené s místy ve městě:

• Latrán a založení hradu Krumlova:

• Kdysi se v lesích kolem Krumlova nacházelo loupežnické doupě. Statečný rytíř Vítek tyto lapky porazil a na místě jejich sídla postavil hrad Krumlov. Pod hradem vznikla ulice Latrán, jejíž jméno má podle pověsti připomínat právě tyto lotry.

• Kamenní bratři:

• Nedaleko Krumlova stály dvě sochy, kterým lidé říkali “kamenní bratři”. Když byly sochy odstraněny, místo jejich stání se stalo neklidným a záhadným. Sochy byly nakonec vráceny na své místo, aby se obnovil pokoj.

• Pověst o prelátovi a čertovi:

• Bohatý krumlovský měšťan, který zbohatl podepsáním úpisu s ďáblem, byl na pokraji zoufalství. Místní prelát dokázal mocným zaklínáním přivolat čerta a spálit úpis, čímž zachránil měšťana před pekelným ohněm.

Městské legendy:

• Náměstí Svornosti – morový sloup:

• Na tomto místě byly často upalovány ženy obviněné z čarodějnictví. Nejznámější je případ cikánské dívky, která byla nespravedlivě obviněna a poté upálena.

• Dlouhá ulice č. p. 31 – Cikánská jizba:

• V tomto domě kdysi žil kupec, jehož syn se nešťastně zamiloval do cikánky. Příběh končí tragicky, ale vzpomínka na cikánku Mariku zůstává v srdcích obyvatel města.

• Široká č. p. 77 – Alchymista:

• Alchymista Antonín Michael z Ebbersbachu, který sliboval elixír života a zlato, byl podvodník. Po své smrti se však jeho duch údajně stále zjevuje v domě, kde žil.

Rozvoj kultury ve městě Český Krumlov byl ovlivňován mnoha faktory, od přítomnosti šlechtických rodů až po církevní a měšťanské iniciativy.

Počátky osídlení a kulturní rozvoj:

• Oblast kolem dnešního Českého Krumlova nebyla ideální pro trvalé osídlení, přesto zde byly nalezeny důkazy o krátkodobých loveckých sídlištích již v době kamenné.

• První trvalé sídliště vzniklo až ve 13. století během období intenzivní kolonizace.

• Kulturní rozvoj města byl úzce spjat s rody Rožmberků, kteří ve 14. století zahájili stavební a kulturní expanzi. Vznikaly zde významné církevní stavby, včetně kostelů a klášterů.

Kulturní boom v 15. a 16. století:

• 15. století za vlády Oldřicha II. z Rožmberka přineslo další kulturní rozkvět, a to navzdory husitským válkám, které oblastí přímo nezasáhly.

• Rožmberský dvůr se stal centrem umělecké činnosti, ať už šlo o malířství, sochařství nebo hudbu.

• V 16. století pod vedením Viléma a Petra Voka z Rožmberka pokračoval kulturní rozmach města, což se projevilo v renesanční přestavbě hradu, umělecké výzdobě a rozvoji divadla.

Úpadek a obnova kulturního života:

• Po odchodu Petra Voka v roce 1602 došlo k útlumu kulturních aktivit. Tento úpadek pokračoval i v období třicetileté války.

• Oživení nastalo až za vlády Jana Kristiána I. z Eggenberku ve druhé polovině 17. století, kdy byly přizpůsobeny zámecké prostory a barokní slavnosti se staly součástí života města.

• Přenos kultury ze šlechtických kruhů do měšťanského prostředí pokračoval i za vlády Schwarzenberků, kdy vznikly významné projekty jako Maškarní sál a přestavba zámeckého divadla.

Kultura v novověku:

• Od poloviny 19. století se pozornost Schwarzenberků obrátila k zámku Hluboká nad Vltavou, což vedlo k úpadku Českého Krumlova jako rezidenčního města.

• V 20. století pokračovala divadelní tradice, rozvíjely se nové kulturní podniky a město začalo být známé svým kulturním životem. Otevření kina v roce 1911 a rozvoj turismu od 70. let 19. století přinesly nové možnosti pro kulturní vyžití.

Archeologické výzkumy v Českém Krumlově mají relativně krátkou tradici, přesto odhalily cenné nálezy, které rozšiřují naše znalosti o historii města.

Začátky archeologických výzkumů:

• Předválečné bádání v regionu bylo spojené především s Muzeem Šumavy v Horní Plané a amatérským archeologem Karlem Brdlikem.

• Systematické archeologické výzkumy ve městě začaly až po roce 1993, kdy bylo zřízeno stálé místo archeologa v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově.

Důležité nálezy:

• Mezi významné nálezy patří například zlomek loštického pohárku z 15. století a keramické střepy z období středověku.

• Nejvýznamnější výzkumy probíhaly v 90. letech 20. století, kdy archeologové prováděli četné výzkumy v rámci stavebních úprav v historickém centru města.

Ochrana archeologického dědictví:

• Archeologické výzkumy se staly nedílnou součástí stavebních prací ve městě, což vedlo k ochraně a dokumentaci cenných nálezů, které by jinak byly nenávratně zničeny.

• Mezi nejvýznamnější výzkumy patří například výzkum v areálu hotelu Růže a dalších lokalit v centru města, kde byly objeveny zásobnice na potraviny a další artefakty z období středověku.

Význam archeologie pro historii města:

• Archeologické nálezy významně přispěly k poznání historie města a rozšířily naše znalosti o každodenním životě obyvatel Českého Krumlova v minulosti.

• Díky systematické práci archeologů se podařilo zachovat a zpřístupnit mnoho artefaktů, které dnes tvoří součást sbírek Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.

Město Český Krumlov, založené v polovině 13. století, prošlo v průběhu staletí významným náboženským vývojem, který byl ovlivněn jak místními šlechtickými rody, tak širšími evropskými náboženskými hnutími.

Zakládání kostelů a klášterů:

• Petr I. z Rožmberka v letech 1309-1317 založil městský farní kostel sv. Víta, který se stal centrem náboženského života ve městě. Vedle něj byla postavena kaple sv. Václava a špitál s kostelem sv. Jošta.

• V roce 1350 byla vdovou po Petrovi Kateřinou Rožmberskou a jejich syny založena klášterní komunita minoritů a klarisek s kostelem Božího Těla a Panny Marie Bolestné, aby oslabila vliv valdenského učení v oblasti.

Náboženské slavnosti a procesí:

• Rožmberkové podporovali velkolepé slavnosti ukazování ostatků, které byly spojeny s procesími na svátek Božího Těla. Tyto slavnosti byly obdobou podobných událostí v Praze a skončily v roce 1417, kdy Oldřich II. z Rožmberka na krátkou dobu přestoupil k husitům.

Reformace a náboženské změny:

• V 16. století se do města dostalo luteránství, které zasáhlo i místní minoritský konvent. Vilém z Rožmberka povolal do města jezuity, kteří měli za úkol potlačit vliv reformace. V roce 1596 Petr Vok z Rožmberka poskytl špitální kostel sv. Jošta luteránům, ale po prodeji panství Rudolfu II. jej převzali jezuité.

Katolická obnova a náboženské tradice:

• V průběhu 17. a 18. století zažily kláštery ve městě nový rozkvět. Byla postavena poutní kaple na Křížové hoře, a ve městě vzniklo několik zbožných bratrstev. Jezuité a minorité hráli klíčovou roli v náboženském životě města.

Moderní náboženský vývoj:

• V roce 1894 žilo v Českém Krumlově 9002 katolíků, 12 evangelíků a 137 židů. Židovská komunita dosáhla vrcholu v roce 1900. Synagoga byla postavena v letech 1908-1910, a po druhé světové válce byla využívána Církví československou husitskou.

Náboženské dějiny Českého Krumlova jsou složitou směsicí vlivů katolických šlechtických rodů, reformace a následné katolické obnovy, která formovala duchovní i kulturní tvář města.

V průběhu staletí hrály církevní objekty v Českém Krumlově klíčovou roli nejen v duchovním, ale i v kulturním a společenském životě města.

Kostel sv. Víta:

• Od 14. století je duchovním centrem města kostel sv. Víta, který sloužil nejen pro bohoslužby, ale také jako místo setkávání obyvatel.

Kláštery:

• Klášter minoritů a klarisek, založený v roce 1350 Rožmberky, měl zásadní vliv na výtvarnou kulturu města. Klášterní kostel Božího těla se stal dějištěm slavnosti ukazování ostatků, kterou zavedli Rožmberkové podle vzoru Karla IV.

Špitální kostely:

• Charitativní činnost církve byla soustředěna do špitálu sv. Alžběty a špitálního kostela sv. Jošta. Tyto instituce poskytovaly pomoc nejchudším vrstvám obyvatelstva.

Jezuité:

• Jezuité přišli do města v roce 1586, kdy Vilém z Rožmberka založil jezuitskou kolej. Tato instituce hrála významnou roli v náboženském životě města a její vliv se promítl i do architektury.

Barokní období:

• V 17. a 18. století došlo k významným barokním úpravám kostelů a klášterů. Byly postaveny nové sakrální objekty, jako je poutní kaple na Křížové hoře, která se stala dominantou města.

Josefínské reformy:

• V poslední třetině 18. století zasáhly město josefínské reformy, které vedly ke zrušení některých klášterů a kostelů, jejichž objekty byly předány ke světskému využití.

Současný stav:

• Dnes jsou některé z církevních objektů stále využívány k náboženským účelům, zatímco jiné slouží světským potřebám. V uplynulých desetiletích došlo k postupné obnově zdevastovaných církevních staveb.

Demografický vývoj města Český Krumlov odráží jeho historický význam, společenské změny a migrační pohyby obyvatelstva v průběhu staletí.

První záznamy o obyvatelstvu:

• První záznamy o počtu obyvatel města pocházejí z roku 1651, kdy bylo evidováno 1108 osob ve městě a 422 osob na zámku a v přilehlých objektech.

• V roce 1653 bylo zaznamenáno celkem 2010 osob, z toho 612 osob tvořilo měšťanstvo a 648 osob byly děti.

Nárůst populace v 17. a 18. století:

• Zpovědní seznamy z 18. století ukazují postupný nárůst obyvatel, od 2306 osob v roce 1671 po 2797 osob v roce 1773.

• Přirozený přírůstek obyvatelstva byl v této době hlavním faktorem růstu populace.

Migrace a růst ve 19. století:

• Po zrušení nevolnictví (1781) a poddanství (1848) došlo k výraznému přílivu venkovského obyvatelstva do města.

• V roce 1841 mělo město již 5165 obyvatel, což byl výrazný nárůst oproti 3183 obyvatelům v roce 1797.

Průmyslový rozvoj a populační vrchol:

• Průmyslový rozvoj v 19. a na počátku 20. století přinesl další nárůst populace, která dosáhla svého vrcholu v roce 1921 s 9120 obyvateli.

Pokles populace po druhé světové válce:

• Po druhé světové válce došlo k odchodu německého obyvatelstva, což vedlo k poklesu populace na 6899 osob v roce 1950.

• Následné připojení okolních obcí (Vyšný, Nové Dobrkovice) vedlo k mírnému nárůstu obyvatelstva v 50. a 60. letech.

Moderní demografický vývoj:

• V roce 1991 mělo město 14 108 obyvatel, z toho 22 % tvořily děti, 62,5 % bylo ekonomicky činných a 15,5 % bylo v poproduktivním věku.

• Během posledních třiceti let byl růst populace ovlivněn především výstavbou nových bytů a příchodem nových obyvatel do města.

Demografický vývoj města Český Krumlov odráží jeho historický význam, společenské změny a migrační pohyby obyvatelstva v průběhu staletí.

První záznamy o obyvatelstvu:

• První záznamy o počtu obyvatel města pocházejí z roku 1651, kdy bylo evidováno 1108 osob ve městě a 422 osob na zámku a v přilehlých objektech.

• V roce 1653 bylo zaznamenáno celkem 2010 osob, z toho 612 osob tvořilo měšťanstvo a 648 osob byly děti.

Nárůst populace v 17. a 18. století:

• Zpovědní seznamy z 18. století ukazují postupný nárůst obyvatel, od 2306 osob v roce 1671 po 2797 osob v roce 1773.

• Přirozený přírůstek obyvatelstva byl v této době hlavním faktorem růstu populace.

Migrace a růst ve 19. století:

• Po zrušení nevolnictví (1781) a poddanství (1848) došlo k výraznému přílivu venkovského obyvatelstva do města.

• V roce 1841 mělo město již 5165 obyvatel, což byl výrazný nárůst oproti 3183 obyvatelům v roce 1797.

Průmyslový rozvoj a populační vrchol:

• Průmyslový rozvoj v 19. a na počátku 20. století přinesl další nárůst populace, která dosáhla svého vrcholu v roce 1921 s 9120 obyvateli.

Pokles populace po druhé světové válce:

• Po druhé světové válce došlo k odchodu německého obyvatelstva, což vedlo k poklesu populace na 6899 osob v roce 1950.

• Následné připojení okolních obcí (Vyšný, Nové Dobrkovice) vedlo k mírnému nárůstu obyvatelstva v 50. a 60. letech.

Moderní demografický vývoj:

• V roce 1991 mělo město 14 108 obyvatel, z toho 22 % tvořily děti, 62,5 % bylo ekonomicky činných a 15,5 % bylo v poproduktivním věku.

• Během posledních třiceti let byl růst populace ovlivněn především výstavbou nových bytů a příchodem nových obyvatel do města.

Region Český Krumlov je nedílnou součástí českých zemí a má bohatou historii, která je ovlivněna geografickou polohou na rozhraní slovanského a germánského světa. Díky tomu zde došlo k prolínání různých kulturních, politických a hospodářských vlivů.

Prvotní osídlení:

• První známky osídlení v regionu pocházejí ze střední doby kamenné, asi 50 000 let př. n. l., kdy byly objeveny pozůstatky v Dobrkovické jeskyni.

• V mladší a pozdní době kamenné (cca 4000 – 2000 př. n. l.) se zde nacházely osady, jak dokládají nálezy kamenných nástrojů a sekeromlatů.

Bronzová doba a keltská přítomnost:

• V době bronzové, kolem roku 1400 př. n. l., existovalo na Dívčím Kameni hradiště, což dokládají nálezy keramiky, bronzových zbraní a šperků.

• V 1. století př. n. l. bylo u Třísova založeno keltské oppidum, které sloužilo jako centrum řemesel a obchodu.

Příchod Slovanů a středověká kolonizace:

• V 8. století přišli do oblasti Slované, kteří se začali usazovat na již existujících hradištích, jako bylo například hradiště v Boleticích.

• Ve 12. století došlo k upevnění moci české šlechty a zakládání církevních institucí, což vedlo k dalšímu osídlování regionu.

Vítkovci a středověké období:

• Na konci 12. století došlo k příchodu mocného rodu Vítkovců, kteří ovládli značnou část regionu a založili hrady Rožmberk a Český Krumlov.

• Roku 1259 založili cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, který se stal centrem kulturního a duchovního života.

Rožmberkové a kulturní rozvoj:

• Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 přešlo českokrumlovské panství na Rožmberky, kteří zde vládli po tři století.

• Pod jejich vládou došlo k významnému kulturnímu rozkvětu, zejména v období gotiky a renesance, kdy byli hlavními objednavateli uměleckých děl.

Nové šlechtické rody a baroko:

• V roce 1622 přešlo panství do rukou Eggenberků, kteří přinesli barokní kulturu a stavební úpravy do regionu.

• Barokní období bylo charakteristické zvýšeným zájmem o náboženství a výstavbou poutních míst, jako byl například mariánský kostel v Kájově.

Schwarzenberkové a útlum:

• Po vymření Eggenberků roku 1710 získali panství Schwarzenberkové, kteří se zaměřili na přestavbu zámku a založení zámeckého divadla v Českém Krumlově.

• Od konce 18. století však došlo k postupnému útlumu, kdy Schwarzenberkové přesunuli svou pozornost na Hlubokou nad Vltavou a Český Krumlov se stal provinčním městem.

19. století a industrializace:

• Průmyslová revoluce zasáhla region jen okrajově, což přispělo k zachování starobylého rázu Českého Krumlova a okolní přírody. Industrializace se soustředila na zpracování dřeva a výrobu papíru, přičemž region zůstal relativně nezasažený těžkým průmyslem.

Město Český Krumlov, proslulé svou bohatou historií a kulturním dědictvím, je také domovem mnoha významných osobností, které se zapsaly do historie nejen města, ale i celého regionu a českých zemí.

Šlechtické rody:

• Tomáš Albín z Helfenburka (zemřel 1575): Významná postava spojená s renesančním šlechtickým dvorem a církví.

• Václav Albín z Helfenburka (cca 1500 – 1577): Renesanční šlechtic, který měl významný vliv na chod města.

• Jan Antonín I. z Eggenberku (1610 – 1649): Představitel barokní šlechty, který sehrál klíčovou roli v rozvoji města.

• Petr I. z Rožmberka (zemřel 1347): Zakladatel rožmberské moci v Českém Krumlově a významná gotická postava.

Architektura a umění:

• Andreas Altomonte (1699 – 1780): Barokní architekt, jehož dílo zanechalo výraznou stopu na tváři města.

• Bartoloměj Beránek – Jelínek (zemřel 1618): Renesanční malíř, jehož práce zdobí mnohé krumlovské budovy.

• Josef Seidel (1859 – 1935): Fotograf, jehož snímky zachycují život v Českém Krumlově na počátku 20. století.

• Ferdinand Runk (1764 – 1834): Malíř z 19. století, jehož práce jsou neoddělitelně spjaty s městem.

Věda a technika:

• Andreas Baumgartner (1793 – 1865): Vědec a technik 19. století, který se zasloužil o rozvoj průmyslu a dopravy.

• František Antonín Gerstner (1795 – 1840): Technolog a inženýr, který se podílel na průmyslovém rozvoji regionu.

• Josef Rosenauer (1735 – 1804): Inženýr a technik, tvůrce Schwarzenberského plavebního kanálu.

Literatura a písemnictví:

• Bohuslav Balbín (1621 – 1688): Jezuita a barokní spisovatel, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých literátů.

• Václav Beneš Třebízský (1849 – 1884): Spisovatel 19. století, jehož díla čerpala inspiraci z české historie.

• František Hrubín (1910 – 1971): Básník a spisovatel 20. století, který ovlivnil českou literární scénu.

• Eduard Petiška (1924 – 1987): Spisovatel a básník, jehož práce je významnou součástí české literatury 20. století.

Hudba a divadlo:

• Antonín Borový (1755 – 1832): Hudebník, který výrazně ovlivnil hudební život v Českém Krumlově.

• Johann Valentin Petzold (17. století): Barokní skladatel, který přispěl k hudebnímu dědictví města.

• Jiří Pauer (narozen 1919): Hudebník a spisovatel, který přinesl nové impulsy do kulturního života 20. století.

Tyto osobnosti představují pouze část bohaté historie města Český Krumlov, které se může pyšnit mnoha dalšími významnými postavami, jež svým dílem přispěly k rozvoji města a kulturnímu dědictví České republiky.